Řízené podvrty
Řízenými podvrty se vytvářejí nebo renovují inženýrské sítě převážně na stavbách v citlivém prostředí, jako jsou vnitřní zástavby města, ekologicky chráněná území, areály průmyslových podniků nebo místa s nutností nepřetržitého provozu (vytížené komunikace, železnice, letiště aj.) Důležité je, že pomocí techniky lze potrubí vést řízenými podvrty nejen pod nezpevněnými a zpevněnými povrchy, ale také pod železnicí či vodními toky. Samotná délka úseků pokládky je potom závislá na kvalitě podloží a průměru trubek, ideální délka je však v rozpětí od 100 do 150m.
Postup vrtání
Vrtání probíhá za účinné podpory paprsků směsi vody a bentonitu. Během vrtání pilotního vrtu je soustavně prováděna kontrola směru a hloubky vrtného nástroje, což je umožněno vyhodnocováním rádiového signálu vysílače uloženého ve vrtném nástroji. Dosažitelná přesnost lokalizace vrtného nástroje je v ideálních podmínkách v hloubkách do 5,25 m.
Změnu směru vrtání je možno provést zastavením rotace vrtných soutyčí, pootočením tak, aby nástroj svou šikmou plochou na čele směřoval do požadovaného směru a následným přítlakem bez rotace.
Po dosažení výstupní jámy je původní vrtný nástroj nahrazen rozšiřovacím nástrojem, který postupně původní vyvrtaný otvor rozšíří až na konečný rozměr a v poslední fázi do něj vtáhne potrubí. Mezi užívané trubní materiály patří zejména potrubí z polyetylénu a oceli, ale také lze použít tlačnou kameninu nebo litinu.
Největší doposud realizované potrubí mělo průměr DN 630.
Bentonit
Při vrtání se používá látka bentonit, což je jemně mletý jíl speciálních vlastností, který ve vodě několikanásobně zvětší svůj objem. Vzniká tak vazká tekutina, která prostupuje okolím vrtu a zpevňuje jej, vynáší odvrtanou zeminu do jam a během vtahování potrubí do vrtu snižuje třecí odpory. Současně spolu s odvrtanou zeminou vyplňuje odvrtaný prostor mezi vtahovaným potrubím a stěnou vrtu.